Jak jsem se dostal ke psům a k AST

Jako dítě které žije na vesnici tak má k tomu většinou blíž. Doma byl nějaký ratlík, ale byl to pes a já s tím vyrůstal. Až jsem se dostal do věku, kdy si člověk myslí, že svět mu spadne k noze a ví všechno , tak jsem se začal koukat po psu. Většina pejskařů začalo s vlčákem a já nebyl vyjímka. Tady byl asi ten spouštěcí knoflík, že jsem pochopil, že v životě nikdy nebudu moc být bez psa. Chodili jsme spolu na cvičák, bavilo to jak psa tak i mě a bylo vše rozhodnuto. Až nastal den, který není příjemný pro pejskaře. Tak jsem jsi řekl že druhý vlčák už nebude takový jako on, že druhého  vlčáka už nechci. Že bych ho jen porovnával a to že by nebylo dobré.

Tak jsem se rozhodl pro rasu doberman. Pořídil jsem si fenku, byla to samá noha, když jsem si ji dovezl. Začala zaplňovat prázdné místo a věřte, že jí to šlo. Opět jsem s ní začal chodit na cvičák  jak jen to bylo možné. Za dva roky jsem jí pořídil parťačku taky dobermanku. Takže na cvičák jsem chodil dvojnásobně. Nebudu tu vše psát den po dny, prostě jsme si užívali každou chvíli. 

Po dobermanech jsem šel do labradora , nevím co mě to tehdy napadlo, ale dnes bych asi tak neuvažoval. Tím nechci labradora podceňovat to ne, ale myslím tím co se víc ke mě hodí a co ne. Prostě mám rád víc uragány. Ale díky labradora jsem si tehdy vyzkoušel co je to výstavní kruh. Další první zkušenosti. Přišla doba, že jsem se zaláskoval a psy jsem si vzít nemohl, Takže zůstali doma a já se odstěhoval do čech k partnerce do bytu 2+1 a ta měla dvě yorkširky. Stále jsem myslel , že si na ně nezvyknu. Měl jsem strach, že je zašlápnu, přece jsem byl zvyklý na jinou váhu.

Přišel rok 2008 a začali jsme shánět ke koupi RD a co bylo tak též psa. Psi co jsem měl ty zůstali zabezpečeni na moravě tak jsem to už neřešil a nechtěl je vytrhávat z rodiny. Přítelkyně prohlásila, že kdysi měla AST sice trikoloru,ale že by bylo dobré tuto rasu. Já tehdy nevěděl o této rase nic, tak jsem začal shánět informace. Ona už kdysi měla tak věděla do čeho půjde a já začal se znovu učit. Neboť je důležité něco o té rase vědět, ať máte jakou koliv. Hodně lidí jsi kupují psa a neví vůbec nic, jim se ten pes prostě líbí a víc je nezajímá. To není dobré, každý majitel by si měl základy přečíst a hlavně se rozhodnout jestli do toho půjde. Neboť pes je minimálně závazek na 10-12 let, to by si měl každý uvědomit kdo si psa pořizuje.Za pár měsíců jsme jsi pořídili parťačku a po nějaké době jsme jí pořídili kamaráda. Tehdy jsem jsi uvědomil, že tato rasa mě sedí a zvítězila na celé čáře. Je to pro aktivní lidi.I když to neznamená, že gaučink nemají rádi ba naopak.

Bohužel lidi se seznamují, ale i rozchází, to se stalo i v mém životě. Po dohodě s partnerkou, která mi řekla že ona chce oba dva, tak jsem opět zůstal bez psa.Nějakou dobu jsem čekal, jestli si to nerozmyslí, ale nestalo se tak. Tak jsem jsi pořídil Barta o rase jsem už vůbec nepřemýšlel, ta mi už zůstala v srdci a AST jsem zůstal věrný. Po čase jsem si našel moji nynější manželku, ta dostala ráznou otázku. Buď mě chce i s Bartem , nebo nebude mít nic. Že Barta se nevzdám.Jak jsi vybrala je vám asi jasné. No a od té doby jsme se trochu rozrostli, tím myslím jak dvounohé i čtyřnozí chlupáči. No a co říct? Nakazil jsem s touto rasou půl rodiny.